Evropa má problém, ale křesťanství rozhodně není řešení

Stále více se poslední dobou ozývají hlasy, že je pro Evropu nezbytné, vrátit se k judeo-křesťanským kořenům. Členové církve nejspíš vidí v návalu hluboce věřících spásu, která jim nažene nové ovečky.

Ovečky do poloprázdných kostelů a znovu nabytí respektu a vlivu, které použijí k boji proti všudypřítomné dekadenci, honbě za mamonem, bourání rodinných hodnot a sobectví. A svým soucitem a toleranci stát jako hradba proti výzvě imigrace, převážně z muslimských zemí. Evropa je tím, čím je, právě díky oproštění se od této minulosti a stavění na svých anticko-římských základech.

Opravdu chcete této výzvě takto čelit? Bezbřehou tolerancí k netoleranci. Mýtům z jedné knihy, mýty z druhé? A to biblí proti koránu, který byl napsán právě se záměrem konvertovat tehdejší křesťany, protože jich tenkrát byla na blízkém východě většina? Odkazující na neměnnost textu, zakomponování stejných proroků, podobného učení sám sebe viděný jako poslední zjevení? Kde velká část členů vám po probuzení o půlnoci řekne, která stránka začíná jakým písmenem. Kde většina věcí, které nám na muslimech přijdou divné bychom dělali také, kdybychom se drželi bible (zákaz vepřového, mnohoženství, šátky, ...)

Nejsme připraveni na diskuzi s přesvědčenými muslimy. Ne z pozice neaktivního agnostika, ateisty a už vůbec ne křesťana. To jsem poznal při svém tříletém působení v Británii.

Mám pro vás možná novinku, bůh knihy není umírněný. Kdyby jste si chtěli udělat seznam věcí, které chcete stihnout před smrtí k zajištění života věčného v nebi podle leviticusu, deuteronomia a exodu byly by stoupenci islámského státu od vás téměř k nerozeznání. Když vám děti nebudou ukazovat dost respektu, zabijete je. Budete zabíjet homosexuály. Sousedy pracující o sabatu, samozřejmě ukamenujete, klidně i doktora, co vám operoval akutní zánět apendixu. Když žena není pannou o svatební noci, vezmete ji na konec města a ukamenujete k smrti. Když přijdete do města a uvidíte někoho, jak se modlí ke špatnému bohu, zabijete jeho, zabijete celou rodinu, zabijete každého muže, ženu a každé dítě ve městě. Zabijete kouzelníky, média, nevěrníky, pořídíte si statné otroky a otrokyně...ten seznam je dlouhý. A můžete se bránit tím, že Ježíš v novém zákoně některé věci uvedl na pravou míru. Jenomže spoustu věcí ne. Drtivá většina věřících, umírněných věřících si vybírá výňatky podle vlastní intuice, následováním zlatého pravidla, ani o tom neví. Dobrý vývoj, dalo by se říct, jenomže umírnění jsou ti, co nedovolují kritiku svého náboženství a dávají tak krytí a podporu fundamentalistům. A intuice každého jednotlivce je trochu jiná.

Ještě jednu paralelu tu vidím. Mekkánská a medínská část koránu, kde se poselství diametrálně liší. Z toho důvodu nejspíš muslimové nevidí nic divného, když hlásají že „islám je náboženství míru" a jedním dechem vám vyhrožují smrtí. Podobné je to se starým a novým zákonem. Starý zákon nikdy neměl být součástí křesťanství. Díky tomu dokáže naše civilizace vyblít třeba pojem humanitární bombardování. Proto také učení křesťanskému vůbec neodporuje provozování mučíren v Guantanámu či v Abú Graibu a na mnoha dalších místech, dokonce i v silně katolickém Polsku. 

Chápu, že je těžké si připustit, že jste náboženstvím promarnili příliš velkou část života, než aby jste to jen tak nechali být. Že se smrtí na jazyku se bojíte zemřít a svou neexistenci si ani neumíte představit. Neexistovali jste před svým narozením a byli jste tak nepřítomní po většinu lidské historie. Jen se málo snažíte. Ten nápad s životem věčným je dost nedomyšlený. Budete si užívat věčný ráj, když se některý z vašich rodinných příslušníků a přátel bude smažit v pekle? A chcete věčnost a s bytostí co vše vidí i vaše myšlenky (nemyslím tchýni)? A co spravedlnost? Vrah zabije několik lidí a pak sám sebe a jeho rychlá smrt má být trestem za všechny zmařené životy a zármutek pozůstalých? Ale když před smrtí bude litovat svého činu a přijme Ježíše tak na té věčnosti v nebi bude s vámi.A vzhledem k tomu, že v nebi není hříchu, pak ani zákonitě svobodná vůle.Pomíjivost věcí je to, co dává životu smysl. 

Když k vám přijde scientolog a bude vyprávět, že lidstvo vzniklo před 75. miliony let, kdy galaktický vládce Xenu přivedl na zem miliardy svých lidí , rozhodil kolem kráterů a pokropil vodíkovými pumami, a jejich duše se pak spojili s tenkrát žijícími lidmi, zavoláte doktora Chocholouška.Ale jediný důvod proč vám tento příběh připadá šílený a Noemova archa ne, je že jste ho slyšeli v dětství.

Vaše přesvědčení spočívá v tom, že existuje bůh. Nehmotná bytost, na prahu existence, všudypřítomný a všemohoucí tvůrce, který stvoří celý vesmír, aby mohl mít vztah s jedním druhem primáta (jsme to ale šťastlivci). A má biliony galaxií a triliony světů o které může pečovat, ale speciálně se zajímá o to, co každý den děláme a nejvíc o to, co děláme když jsme nazí.

Bůh, který má důležitou zprávu pro lidské pokolení a z nějakého důvodu ji sdělí jen určitým jednotlivcům, kteří to napíší na papír nebo na pergamen, a po tisíci letech jsme odkázáni na svitky sepsaných až po několika desetiletích orální tradice na kopie kopií, překlady kopií anonymních autorů a následné selekci podle toho jak vyhovovala členům začínající církve, viděno jejich znalostmi, přesvědčením a morálkou. A tato textová výpověď zázraků není ani zdaleka dostatečná k tomu aby ospravedlnila přesvědčení, že se tyto události staly přesně tak jak je popisováno. A cokoliv, kvalifikováno jako bůh by si toto jistě uvědomil a pokud by chtěl tuto myšlenku předat lidem aby byla úplná, těžko jinak interpretovatelná a hlavně uvěřitelná, stěží by se spoléhal na božsky inspirovaný text proceděný hlavičkou nedokonalého člověka a to je hřebíček do rakvičky náboženství, protože pak sám nemůže být dokonalý.

A pokud to takto byl boží záměr, pak tutláním pedofilie kněžích, zakazováním antikoncepce v rozvojových zemích postihnutými hladomorem a AIDS, mužskou a ženskou obřízkou, vraždami ze cti, terorismem, svatými válkami, inkvizicí, dohodnutými manželstvími nezletilých dívek se staříky, klatbami, etnickými čistkami, lidskými oběťmi, upalováním čarodějnic a kacířů, otroctvím, zakazováním interrupcí a to i při znásilnění, vražděním dívek toužících po vzdělání a strašení dětí věčnými muky a zatracením, dokazuje dokazuje skrz člověka svou nedokonalost dvojnásob.

Skutečný horor náboženství spočívá v tom, že nechává lidi, jinak při smyslech, věřit po miliardách co jenom šílenci samotní. A pokud se zítra ráno probudíte řeknete pár latinských slov nad svými palačinkami věříce že se promění v tělo Elvise, jste blázen. Ale pokud si to samé myslíte o sušence a tělu Krista, tak jste jen katolík.

Představte si, že váš soused věří v zakopaný diamant na jeho zahradě o velikosti americké ledničky. A vy se ho zeptáte proč věří. Vidíte ho kopat každou neděli se svou rodinou. Představte si, co si tak asi budete myslet o jeho mentálním zdraví pokud řekne “Tahle víra pro mne hodně znamená“ nebo, „nerozumíte tomu, moje rodina si skutečně užívá kopání, a má na nás neuvěřitelně stmelující efekt“ a nebo mé oblíbené „Nedokážu si představit vesmír, ve kterém není zakopaný obří diamant na mé zahradě“ A ať to zkusí říct na pracovním pohovoru. Jenom množství stoupenců rozhoduje o sociální toleranci určitého šílenství a to zkrátka není dobře. Víra není ctnost. Víra není cesta k pravdě.

Až se budete dusit kusem kuřecího křídla, budete chtít Heimlichův chvat, nebo se za vás máme modlit?

Náboženskou svobodu vidím jako trojského koně a vážně bych si přál, aby někdo zahájil vážnou debatu o tomto článku, nenechávat tak volnou interpretaci. Většina náboženství doslovně praktikovaná přece odporuje mnoha ostatním bodům ústavy. Problém Evropy je, že neumí udělat tlustou čáru mezi svobodou slova a vyznáním a šířením nenávisti, netolerance, násilí a útoky na podstatu demokracie. Chci mít nějakou záruku, že vládní činitelé i ostatní složky moci budou reagovat adekvátně. Pak se lidé nebudou tolik bát, Nebude narůstat podpora extremistům a politikům a hnutím, co jinak nemají žádnou vizi a zkušenosti ohledně ekonomky, obchodu, diplomacie, justice, zdravotnictví atd.

Imigrace je přínos jen ve zdravém množství podle platných zákonů a hlavně u lidí, co to potřebují a chtějí tu žít. Křesťanští duchovní si rádi stěžují, že dnes už lidé nejsou ochotní nasazovat životy za idee, přeloženo, za jejich idee. Že smyslem života je láska a láska znamená oběť. Moudrá slova. Když tedy církev za svou existenci pořádně nic neobětovala, co to logicky znamená?